DEKALB kukuřice – odolnost vůči spále kukuřičné

22.10.2014

 

U některých hybridů kukuřice DEKALB® je implementován přirozený gen odolnosti vůči spále kukuřičné HT1 (helmintosporioze turcicum), případně jsou vysoce odolné díky selektivnímu výběru šlechtitelů.

 

Hybridy s implementovaným genem odolnosti HT1:

• DKC 3830 (HTT1), DKC 3623, DKC 3203, DKC 5717, DKC 3711, DKC 5815 a EM3456

Hybridy s vysokým stupněm přirozené odolnosti:

• DKC 3094, DKC 3409, DKC 3946YG, DKC 3507, DKC 5542, DKC 3314, DKC 3523

 

SPÁLA KUKUŘICE (Helmintosporiová skvrnitost listů, Helminthosporium spp.) Ve střední Evropě se setkáváme především se třemi druhy rodu Helminthosporium: Helminthosporium turcicum, H. carbonum a H.maydis. Rozšíření helmintosporióz způsobuje infikované osivo a posklizňové rostlinné zbytky, ve kterých původce chorob přezimuje. První infekce začíná zjara prostřednictvím dešťových srážek, kterými se spory dostávají půdou do bezprostřední blízkosti klíčících a vzcházejících rostlin kukuřice. Odtud se houba dostává do celé rostliny.

Helminthosporium turcicum způsobuje nejdříve malé hnědozelené, podlouhlé, vodnatě průsvitné skvrny,které se rozšiřují, společně splývají a mohou dosáhnout plochy až 5 x 10 cm. Tyto plochy jsou světle šedé a jsou zčásti ohraničeny tmavohnědým lemem. Velká část listu může odumřít, zřídka i celý list. Stejné skvrny se mohou nalézt také na stonku. H. carbonum tvoří mnoho malých skvrn, které nepřekračují délku 3 cm. Také tady jsou skvrny ohraničené hnědočerveným lemem. H.maydis způsobuje jen poměrně malé, žlutohnědé až červenohnědé, tmavě lemované skvrny o rozloze od 2-4 cm, ohraničené listovou žilnatinou. Tyto skvrny vzájemně nesplývají. H.carbonum a H. maydis si jsou vzájemně podobné.

Metody ochrany jsou pečlivé a hluboké zaorání rostlinných zbytků představující důležité tlumící opatření. Významné může být také moření osiva a aplikace fungicidů.