Suchých roků přibývá

1.11.2015

Silné až mimořádné sucho bylo na našem území v letech 2000, 2003, 2012 a 2015. Šlo o  roky klimatologicky hodnocené jako velmi teplé, některé měsíce potom jako mimořádně teplé. Například za období leden až září roku 2003 bylo na většině území ČR naměřeno méně než 500 mm srážek, což není ani 80 % průměrné hodnoty, velká část území zaznamenala méně než 60 % dlouhodobého průměrného úhrnu srážek. V posledních dvou letech roste počet teplotně nadprůměrných roků, v desetiletí 2001 až 2010 je to sedm až osm let. Dynamika teplot vzduchu se v posledních letech zvyšuje a průběh průměrné roční teploty vzduchu má vzestupný trend. Podle meteorologů se změny klimatu již promítají do pozorovaných změn podnebí.

Doba opakování suchého období v měsících srpen 2011 až květen 2012.

 

Změna klimatu má negativní dopad na zemědělství. Projevuje se následujícími faktory:

A, extrémní teploty vzduchu

  1. Mimořádné mrazy v průběhu zimy (únor 2003)
  2. Výskyt silných vegetačních mrazů (květen 2011)
  3. Mimořádně vysoké teploty a rychlé odkvétání, často i škody v chovech  (2003, 2012)
  4. Rychlé změny teploty vzduchu, po oteplení náhlé ochlazení s teplotami vysoce pod nulou
  5. Postupné zvyšování teploty vzduchu a zvýšený výskyt chorob a škůdců

B, extrémní výskyty srážek

  1. Mimořádně vysoké úhrny srážek a následné plošné povodně (1997, 2002)
  2. Srážky mimořádné intenzity = přívalové deště a následně lokální povodně (2010). Různými kombinacemi podmínek, např. bouřky po období sucha, bouřky v době, kdy není půda chráněna porosty, apod. dochází k erozi půdy.
  3. Mimořádně nízké úhrny srážek a výskyt sucha (roky 2000, 2003, 2012, 2015).
  4. Nedostatek vody k zavlažování (2015)

C, další extrémní jevy počasí

  1. Výskyt krupobití při bouřkách, hlavně v letním období, takže jsou vysoké škody na úrodě.
  2. Vichřice – škody hlavně v lesních porostech
  3. Kombinace jevů, např. při bouřkách intenzivní srážky a krupobití nebo vichřice

 

Nepříznivý rok 2012

V roce 2012 bylo suchem postiženo opět takřka celé území ČR.  Nejvíce byla zasažena jižní a střední Morava a výrazné negativní rozdíly přetrvávaly i v Polabí a na Šumavě.  Na více než 62 % území ČR byly hodnoty potenciální vláhové bilance pod –50 mm ve srovnání s dlouhodobou hodnotou. Plocha území s hodnotami pod –100 mm byla asi na 21 %, hodnotami pod –150 mm bylo zasaženo pouze 0,3 % území ČR.


Zásoba využitelné vody v půdě pod travním porostem v roce 2012,
stav k 30. 9. 2012.

Jako extrémní se projevilo i počasí v březnu a dubnu roku 2014, kdy po srážkově podnormálním průběhu zimy se projevilo sucho. V roce 2015 se opět projevilo mimořádné sucho, podobné rokům 2000, 2003 a 2012.